Google dává kredity. Skoro nikdo o ně nepožádá.

Většina inzerentů ví, že Google filtruje neplatná kliknutí. Mnohem méně jich ví, že existuje druhá cesta — a že je na nich, aby ji využili.

Filtrování Googlu běží automaticky a za to, co zachytí, vrací kredit dřív, než je vám to vůbec naúčtováno. Odděleně může inzerent vznést u Googlu k posouzení neplatnou aktivitu, zhruba šedesát dní zpětně. Je to běžná, zdokumentovaná součást vedení účtu.

Skoro nikdo to nedělá.

Ne proto, že by byli inzerenti líní. Protože žádost je jen tak dobrá jako to, co za ní stojí, a za většinou účtů nestojí nic. „Myslím, že některá z těch kliknutí byla falešná“ je názor. Není to nic, s čím by mohl kdokoli něco udělat.

Lhůta se posouvá

Šedesát dní není termín, který si poznamenáte do kalendáře a vyřešíte později — každý den se posouvá dál. Útrata z deseti týdnů zpátky je mimo dosah bez ohledu na to, jaké důkazy teď předložíte. Dnešní útratu lze uplatnit ještě asi dva měsíce, a jen pokud to od té chvíle něco sledovalo.

V tom je ten háček: tag neumí sbírat data zpětně. Začíná sbírat data ve chvíli, kdy ho spustíte. Každý den, kdy nesledujete, je den útraty, který tiše opustí lhůtu, aniž by se k němu cokoli přiložilo.

To je celý důvod, proč začít teď, a ne až na konci čtvrtletí, a nemá to nic společného s tím, jak dobrý je ten který nástroj.

Takhle vypadá začátek. Jeden tag na vašem webu přes Google Tag Manager, asi pět minut. Ke spuštění není potřeba přístup k vašemu účtu Google Ads — tag běží celý na vašem vlastním webu. Od té chvíle se každé kliknutí zaznamenává, s důvodem, proč bylo nebo nebylo označeno, a soubor se začíná plnit.

Později, když připojíte Google Ads jen pro čtení, se tato označení spárují se skutečnou útratou a my za vás žádosti připravíme a podáme. Google každou posoudí a rozhodne. Poplatek za úspěch účtujeme jen z kreditů, které Google skutečně vydá.